Žijeme v jednadvacátém století, době moderních a vyspělých technologií, které se pomalu a jistě dostávají na lidskou úroveň a v některých oblastech jí přímo konkurují. Jmenovat můžeme například automobilový průmysl, kde stojíme na prahu budoucnosti autonomního řízení vozidel (automobily bez řidičů). Ano, stále jsou potřeba lidské zdroje, avšak jejich počet bude chtě nechtě klesat. Proto se nabízí otázka, zda se tato problematika dotkne i oblasti překladatelské. Pojďme se podívat do budoucnosti.
Současnost versus budoucnost
Současnost: překladače vs překladatelé – 0:2
Pokud chcete v dnešní době kvalitní překlad, za který se nemusíte na veřejnosti stydět, musíte využít služeb překladatele. I když překladače za posledních pár let zabojovaly, jejich úroveň stále nedosahuje ani zdaleka kvalit „lidských překladů“. V dnešní době sice překladače prochází revolucí v podobě hloubkového učení pomocí neuronových sítí, výsledky však stále nejsou stoprocentní.
Za 10 roků: překladače vs překladatelé – 0:1
Očekává se, že za několik let dosáhne úroveň překladačů takových možností, že už nebude možné rozeznat rozdíl, zda text přeložil překladatel nebo překladač. Zatím překladače sbírají data z celého internetu a jejich databáze se teprve plní. Ale počkejme si, ono to přijde. Překladače však stále budou prohrávat při překladech vysoce technických textů (např. manuály, technické postupy atp.) a v líčení citových a emocionálních textů.
Za 20 roků: překladače vs překladatelé: 1:1
Zatímco zkušenosti překladačů budou stále růst, lidské možnosti nelze posouvat do nekonečna. Dá se tedy počítat s tím, že v určitém bodě dosáhnou „vědomosti“ překladačů takové úrovně, která se vyrovná těm lidským. Už nepoznáte, zda si s vámi dopisuje člověk z vašeho bydliště nebo z místa vzdáleného přes půl zeměkoule. Překladače už budou umět přeložit i vaše pocity, budou umět „číst mezi řádky“, což doposud neuměly. A hlavně, překladače budou při překladu mnohem rychlejší než člověk – překladatel. Překlady budou sypat z rukávu, zatímco překladatel přeloží kolem 5 stránek za den.
Za 50 roků: překladače vs překladatelé 10:0
Za padesát roků lidé nebudou znát povolání překladatel. Ba co víc, vy už ani neuvidíte a neuslyšíte žádný cizí jazyk. Vše bude ve vaší mateřštině. Cokoliv, na co jen pohlédnete a co uslyšíte, bude ihned přeloženo v takové rychlosti, že vůbec nezaznamenáte původní zdrojový jazyk. Přijde vám e-mail od čínského obchodního partnera? K vám se dostane ihned v češtině. Volá vám kamarád z Indie, jeho hlas je okamžitě tlumočen do češtiny. Těšíte se? Pokud právě studujte obor překladatelství, tak asi moc ne.
Blízká budoucnost aneb už to začíná
Cizí řeči dominují
Vodou na mlýn překladatelskému řemeslu je samozřejmě celá globalizace světa, kdy se všechno propojuje. Avšak tímto propojováním logicky vznikají i mnohdy obrovské jazykové bariéry, které není snadné odstranit. Vezměme kupříkladu obchodníka z Pákistánu, který bude chtít uzavřít objednávku se španělským dodavatelem. I kdyby byl onen kontrakt sebevýhodnější, tak bude velmi obtížné se domluvit, pokud nebudou oba účastníci tohoto jednání mluvit stejnou řečí.
Právě proto existují překladatelé
Ten nejpovolanější, který může jazykové bariéry prolomit je samozřejmě překladatel. Na druhou stranu musíme říci, že ten se u takových obchodních rozhovorů vyskytuje minimálně, neboť většina vysokých činitelů již umí alespoň jednu, nebo dokonce dvě světové řeči. To však neznamená, že by překladatel ztrácel na trhu práce svou pozici. Stále se jedná o velmi ceněné, a hlavně vyhledávané zaměstnání, protože není mnoho těch, jež by cizí jazyk ovládali naprosto dokonale. A co právě tito lidé udělají, když se setkají s textem, kterému nebudou rozumět? Vyhledají si překladatele a požádají o ho pomoc.
Proč však nepoužít překladač?
Možná si budete říkat, že přece nemusíte vyhledávat překladatele pokaždé, když nebudete rozumět nějakému zahraničnímu textu. Existují přeci velmi sofistikované překladače, které by měly odvést naprosto stejnou práci, avšak zadarmo a v daleko rychlejším čase. Má to ovšem bohužel jeden háček. Většina překladačů totiž stále ještě nezvládá zpracování gramatiky a logických větných souvislostí. Fungují na principu toho, že jednoduše vyměňují slovo za slovo. Ty sofistikovanější dokonce zvládají často používané výrazy, které lze snadno definovat, avšak překládat složité věty tak, jak je vytvořil člověk, stále ještě dobře neumí.
Zádrhel je v principu překladače
Většina překladačů totiž funguje na principu databáze, ze které tahá příslušné překlady daných slov a do které se vejde prakticky neomezený počet slovíček. To je ale na druhou stranu obrovská výhoda oproti lidskému mozku překladatele, který zvládne jen relativně malý počet slovíček a dokáže si vybavit jen ty, které častěji používá. Oproti tomu překladači je prakticky jedno, které slovo chcete momentálně přeložit, protože on má všechna tato slova na stejné úrovni. Pro překládání celých vět a souvislostí by proto bylo vhodné vytvořit daleko složitější, a hlavně chytřejší mechanismus, který by dokázal pracovat na úrovni lidského mozku.
Je to ovšem reálné?
Nyní se již dostává trochu do sféry informatiky. Již sice vznikli první roboti, avšak troufám si tvrdit, že na toho, který plně dorovná člověka v jeho myšlení, a citu pro překlad jazyka si budeme muset ještě dlouhou dobu počkat. Umělá inteligence totiž zatím nedokáže nahradit lidský mozek v jeho konkrétním citu pro souvislost a smysluplnost překládaného textu. A právě proto, že překladače nepobírají veškerou gramatiku, která se ještě k tomu čas od času změní, není možné, aby překládaly smysluplně delší texty.
Avšak i překladatelé používají překladače
Velkým paradoxem je, že i ti nejlepší překladatelé používají překladače, protože je pro ně mnohdy jednodušší si neznámé slovo vyhledat než čekat, než si ono slovo jejich mozek vybaví. Překladač také nabídne více významů, takže si může překladatel vybrat, který se mu nejlépe hodí do větného kontextu, čímž zajistí ještě větší komplexnost a smysluplnost. Ale ten zásadní úděl a poslední slovo při překladu textu bude mít stále ještě člověk.