Pokud jste někdy měli v rukou obsáhlejší překlad, jistě víte, že jde o dost složitou práci. Vše musí být precizní a konzistentní, od samotného stylu překladu až po konkrétní výrazy, které se rozhodnete použít.
Obzvlášť velké komplikace nastávají v případě, že máte za úkol přeložit komplexní software či platformu. Když dojde na výzvy takových rozměrů, globálně známá jména se často obrací ke crowdsourcingovým překladům.
Co je to crowdsourcing?
Anglický výraz „crowdsourcing“ označuje rozdělení práce na jednom projektu mezi početnou komunitu lidí – většinou dobrovolníků. Ne nadarmo se říká, že „Víc hlav víc ví.“ Tímto způsobem je totiž možné dosáhnout expanze projektu a plnění jeho krátkodobých i dlouhodobých cílů výrazně rychleji, než kdyby se o něj staral pouze klasický tým.
Typickým příkladem crowdsourcingového projektu, který dennodenně využívají statisíce uživatelů po celém světě, je Wikipedia. Tato bezplatná online encyklopedie vznikla původně v angličtině a k roku 2021 v tomto jazyce stále obsahuje největší počet článků – konkrétně 11 % z celého obsahu. Díky komunitě dobrovolníků se za dvacet let své existence rozrostla o 193 zemí a byla přeložena do 285 jazyků. Počet pravidelných přispěvatelů přesahuje 100 tisíc.
K překladu formou crowdsourcingu se však uchýlily i jiné známé společnosti. Jednou z nich je Facebook, který vyvinul překladatelskou aplikaci, s jejíž pomocí mohou dobrovolníci přispět k šíření této sociální sítě do celého světa. V současné době je dostupný celkem ve 111 jazycích.
Nejde však pouze o internetové projekty. Formou crowdsourcingu byl napsaný i Oxfordský slovník angličtiny, který pochází z 19. století. Autoři skupinám lidí přiřadili písmena a dali jim za úkol, aby vypsali všechna slova začínající tímto písmenem, která najdou v knihách, co mají doma. Dobrovolníci pak ke každému z nich na útržek papíru napsali definici a vše poslali poštou. Sepisování Oxfordského slovníku začalo v roce 1878 a zabralo celých 70 let. Při jeho tvorbě se pracovalo s 414 825 slovními definicemi.
Rychlost a nízká cena na úkor kvality?
I když vám crowdsourcing umožňuje docílit kompletního překladu relativně rychle a levně, i tento postup má své nevýhody. První spočívá v tom, že spousta lidí, kteří se na takovýchto projektech podílejí, nepochází z řad profesionálních překladatelů. Následkem může být finální text nepřesný nebo nekonzistentní s ostatními částmi, které překládal někdo jiný – takových omylů jste si dříve mohli všimnout právě u Facebooku.
K takovým scénářům docházelo především v počátcích tohoto systému překladů, nicméně i dnes se najdou případy, kdy z takových počinů vzejde nekvalitní výstup. Naštěstí poskytovatelé těchto služeb přišli s řešením a tím jsou programy pro moderování kvality crowdsourcingových překladů.
Zčásti tuto úlohu zastává machine learning neboli strojové učení, což je forma umělé inteligence, která na základě naučených dat dokáže plnit spoustu úkolů. Mezi ně patří i rozpoznávání textu a jeho pravopisu.
Obrovskou roli tu ale hraje i lidský faktor, který zatím umělá inteligence zcela nahradit nedokáže. Ten na sebe bere podobu týmu kontrolorů, kteří odhalují nedostatky, na které byl algoritmus krátký, a podle toho překlady schvalují, odmítají či upravují.
Nejde však jen o text jako takový. Moderátoři také odpovídají na otázky přispěvatelů a řeší různé neshody a potíže, které by mohly ohrozit cíle projektu. Kromě toho komunitu překladatelů motivují k dodržování termínů a starají se o to, aby v jejím rámci fungovaly přátelské vztahy a vzájemná spolupráce.
Pokud tedy člověk ke crowdsourcingovému překladu zaujme tento přístup, ztrát na kvalitě se obávat nemusí.
Nic není tak úplně zadarmo
I když jsme crowdsourcingové kampaně popsali jako nízkonákladové, musíme zdůraznit, že pokud člověk nebo firma chce, aby výsledek za něco stál, musí počítat s tím, že bude přece jen muset sáhnout do kapsy – a někdy i docela hluboko.
Programy pro moderování kvality, průzkum a vývoj či nákup softwaru umožňujícího crowdsourcingový překlad, stejně tak jako výplaty pro vývojáře a náklady na provoz serveru, mohou být finančně docela náročné a dokonce mohou vyšplhat na podobnou cenu jako běžné překladatelské služby, ne-li ještě vyšší.
Co tedy člověk při crowdsourcingu ušetří, je primárně čas, jelikož na jednom projektu pracuje podstatně větší množství lidí a navíc probíhá překlad do několika jazyků současně.
Oproti klasickému řešení překladů má ale významnou přidanou hodnotu, a tou je budování komunity. Když se lidé mohou na projektu podílet, přistupují k němu s větší loajalitou, i když na sebe později vezmou roli běžného uživatele. Ve finále tak nezískáte jen překlad, ale zároveň postavíte základy nezbytné pro dlouhodobý růst projektu.
Rychlý výsledek i bez termínů
Co by někdo mohl vidět jako minus, je to, že si u crowdsourcingu nemůžete určovat pevné termíny dokončení, jako je tomu u běžných služeb. Každý člen vaší komunity má svůj vlastní plán, což je třeba respektovat. Na druhou stranu ale překlad probíhá organicky a u každého jazyku může trvat různě dlouho.
Například platforma Twitter byla přeložena do tradiční čínštiny za pouhý týden, zatímco jiné jazyky zabraly skoro celý měsíc. Záleží tedy i na tom, na jaký trh cílíte.
Vše je ale možné s crowdsourcingovými překladateli vykomunikovat. Pokud potřebujete mít některé části přeložené dříve než jiné, můžete si svůj moderační plán nastavit tak, aby se právě těmto částem překladatelé věnovali prioritně a až poté přešli k méně důležitým textům.
Jak při crowdsourcingu překladů postupovat?
I když v zahraničí crowdsourcingové překlady běží už několik let, u nás tuto službu jako celek žádná firma zatím neposkytuje. Můžete však využít služeb některé zahraniční společnosti. Mezi ty nejznámější a současně nejoblíbenější patří transifex a POeditor – obě tyto placené platformy jsme si představili v našem článku Nejlepší placené překladače pro rok 2021.
Než se ale do čehokoliv vrhnete po hlavě, je potřeba si také ujasnit, co vlastně budete překládat. Rovnou se vrhnout na překlad každičkého slova by bylo zdlouhavé, nákladné a hlavně kontraproduktivní. V první řadě je potřeba vymezit konkrétní části, kterým byste se měli věnovat. Obvykle mezi ně patří:
- Uživatelské rozhraní – neboli vše, co uživatel na webu či v aplikaci vidí a čte. Jde o první věc, kterou lidé překládají, což se ukazuje jako nejúspěšnější strategie, jelikož je základem pro úspěšný vstup projektu na zahraniční trh.
- Centrum nápovědy a často kladené otázky – pomocná ruka pro každého uživatele. Tato sekce bývá často problematická, jelikož jsou tu nutné hlubší znalosti produktu či služby. Vyžaduje tedy nadšenou komunitu nebo překladatele z řad profesionálů.
- Obchodní podmínky – shrnutí práv uživatele a poskytovatele služby či produktu. V tomto případě je nejlepší se obrátit přímo na právnickou pomoc, jelikož je třeba text nejen přeložit, ale také uzpůsobit zákonům dané země.
- Marketingové materiály – webové stránky, blog, případové studie a další prostředky určené k šíření povědomí o službě či produktu. V tomto případě se crowdsourcing sice hodí, ale může mít nedostatky, co se týče přesvědčivosti. Překlad slovo od slova tu rozhodně není na místě a jsou potřeba i znalosti marketingu.
Jakmile si ujasníte, co má být předmětem překladu, můžete se rozhodnout pro konkrétní platformu, které se rozhodnete využít. Většina z nich nabízí komplexní služby a technickou podporu, takže se nemusíte bát, že byste něco nezvládli. Někde máte dokonce možnost crowdsourcovat překlad za pomocí profesionálních překladatelů. Vše záleží na vašich požadavcích, náročnosti textu a vašich finančních možnostech.